Pokračování cestou za dýmem
Honza Braun vám prozradí další zajímavosti ohledně své cesty nejen do Mekky doutníkového průmyslu - Estelí v Nikaragui.
Příběh rodiny Perdomo
Zajímavé není jen prostředí Estelí a výroba doutníků, ale i samotný příběh rodiny Perdomo. Je to totiž ukázka splněného amerického snu. Nickův otec a dědeček v 60. letech emigrovali z Kuby a usadili se ve Washingtonu. Nick se narodil už jako americký občan. Nejprve to však vypadalo, že na doutníkářskou tradici své rodiny nenaváže. Byl v armádě a poté pracoval jako řídící letového provozu na letišti v Miami. V roce 1992 se ale rozhodl, že se zkusí k řemeslu vrátit. V začátcích balili doutníky se svou manželkou doma v garáži. Dnes se může pyšnit fabrikami s 5000 zaměstnanci.
Na kvalitu nedá dopustit
O Nickovi se říká, že je to velký perfekcionalista. A opravdu na tom něco bude. Z jeho fabriky nikdy nevyjde nepovedený doutník. Každý kousek totiž musí projít zkouškou tahu a absolvovat 17 výstupních kontrol. Navíc díky tomu, že si vše vyrábějí a pěstují sami, má nad celým procesem stoprocentní kontrolu. Používají dokonce i ta nejkvalitnější semínka tabáku. Perdomo však nepěstuje tabák pouze v Estelí, ale i v Cábale či v oblasti Condega. To mu dovoluje variabilitu blendů, protože každý tabák chutná trochu jinak.
Ideální doutníkové počasí
Lidé, kteří se do Nicaraguy vypravili, tvrdí, že se tu doutníky kouří docela jinak, než je tomu u nás. Možná i chutnají lépe. Zřejmě na tom má podíl i místní počasí. Bývá tu kolem 35 stupňů Celsia, v Estelí kolem 27 a vysoká vlhkost vzduchu až kolem 60%. Má to jednu velkou výhodu, doutníky zde není potřeba hned dávat do humidoru a chvíli vydrží i bez něho.
Vyrazte na dovolenou za doutníky
Pokud zrovna přemýšlíte o vhodné destinaci pro příští dovolenou, nemusíte se bát vyrazit právě do Nicaraguy. Je to jedna z nejbezpečnějších zemí v této oblasti. I když u fabrik a polí s tabákem stále stojí stráž a v ruce drží brokovnice. “Nikdo nám ale nebyl schopný vysvětlit, proč tomu tak je,” směje se Honza Braun.
Příjemný kouř